ČERVÁNKY VEČERNÍ

Eduard Albert

Je západ. Barvy, stříbro, zlato těch oblak, růže, zámky, hory – vše z pohádky jen krátké vzato a mizí. Za tmavými bory ohňové vzpláli příšerní; kde růže byly, dým se valí a černé hadry, troudy halí – to červánky jsou večerní. Pták velký přes les kamsi chvátá, na rudém nebi mává křídly, vstříc jemu mha se žene svátá, kam letí nocovat, kde sídlí? – Jak tepny puls kraj jezerní vlnami šplouná. V loďce tmavé kdos vesluje. Kam asi plave? Už červánky mrou večerní. Tvé myšlénky jak putovníci silnicí prázdnou kráčí v lese; kam jdou, sám sobě nechceš říci. Jdou mlčky. Cosi v tobě hne se, že přeludové nevěrní i v růžích jsou i ve požáru, a pozdě pochopuješ k stáru, co červánky dí večerní.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

519. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chrysanthemy. (Jaroslav Vrchlický)
  2. hvězdy nad poloninou (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Ilja v pralese. (František Kvapil)
  4. JSEM KVĚT, jenž smrti žencem bude sťat, (Adolf Racek)
  5. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)
  6. Tak divno... (Xaver Dvořák)
  7. NAD KALÍŠKEM. (Irma Geisslová)
  8. None (Karel Leger)
  9. VEČERY NA VODÁCH. (Adolf Brabec)
  10. Zlatý pták. (Adolf Heyduk)