XLV. MIKLUHO MACLAY.

Jaroslav Vrchlický

Již naposled se vlajka zachvěla(J5m) mu v pozdrav na stožáru ze(J5m) a mohut loď zem zajela(J5m) v to val še moře bez meze(J5m) Sám tedy sám Jak viděl obrysy(J5m) prcha lodi v obzoru(J5m) stesk v odvahu se jeho při(J5m) kus jeho srdce tkví v tom praporu(J5m) jenž mi vlečkou v dál a jest již bod(J5m) Je volat zpět zda ly k tomu měl(J5m) Je v krátku spousta valných vod(J5m) on tady sám a kolem nepřítel(J5m) Co neznáme to vždy nepřítel jest(J5m) ne podne ne hvozd a pláň v nich zvěř(J5m) ne tr ani slunce dráha hvězd(J5m) ne noci samota a sni šeř(J5m) leč pouze člověk ztajen za nimi(J5m) Jak najde zde jej Tak se zaval(J5m) do tichých mlh jichž flory šemi(J5m) se koráb víc a ce zakrýval(J5m) znikl zcela Dlou tesk ach(J5m) se vydralo mu z hrudi naposled(J5m) zrak upjat v dálku tam kde na vlnách(J5m) mřel matnou ryhou lodi jeho sled(J5m) Zřel k obloze pak Čis jas tak(J5m) jak doma sni barvy holu(J5m) po břehu kolem očel svůj zrak(J5m) pod nohou til pohyb paluby(J5m) Však liché zdá stál zde sám a sám(J5m) kus dál tam z trá srouben čekal dům(J5m) svět zvolna ukláněl se v náruč tmám(J5m) a z moře vln zněl jednotvár šum(J5m) A bleskem letěl jeho hlavou v tom(J5m) ten dál svět jejž opustil tak rád(J5m) za tuto poušť ten hvězd nad dóm(J5m) za sni samoty smír chlad(J5m) Zřel velkých měst v té chvíli shon a ruch(J5m) a život klu ulic karen(J5m) hluk chod vo hřímal v jeho sluch(J5m) jak ztlume a přece jas sen(J5m) A všecko sjelo hle v hlubinu(J5m) Co větší úleva zde nebo tíž(J5m) Sám přírody zde věč na klínu(J5m) dál lidstva jest by čloku byl blíž(J5m) Teď jedno mátlo jej Jak slula loď(J5m) jež sem jej dovezla v tu ci zem(J5m) Ach hříčky slov jak přítěž v dál je hoď(J5m) to hoda jen slula zem(J5m) Zda tak se vrá Ne symbol snad(J5m) to krás jméno Co tu me Nic(J5m) Jej zamrazilo Rychle do spát(J5m) Vždyť chtěl to sám líp nemyslit zde víc(J5m) Dnes poprv mezi di vyšel lid(J5m) bez zbra vyšel s knihou v ruce jen(J5m) mola pozoroval lesk a třpyt(J5m) jak na třti se houpal zašen(J5m) Checht podezře v trá zněl a škleb(J5m) jich nedbal kráčel le cestou svou(J5m) u cesty kdos mu hrotem řil v leb(J5m) šíp kolem ho lít jak hodou(J5m) On všeho nedbal le kráčel tich(J5m) tu domorod nahých pět či šest(J5m) jej zastavilo v tvářích škleb smích(J5m) on slyšel hlas v toulcích ší chřest(J5m) Za kabát zatáhnul jej jeden chlap(J5m) on k tomu ani neodvrátil tvář(J5m) zřel klid v řeky prcha slap(J5m) a v západho slunce mrou zář(J5m) Tam načů se cenil ce sbor(J5m) sta posuň a v každém zloby hrot(J5m) on patřil klid k štítům dálných hor(J5m) i v tiché plá mlčících kol vod(J5m) A úkosem jen postřeh nedbale(J5m) jak v houš mi v černých tvářích žas(J5m) a když se octnul str na skále(J5m) jich zapomněl již v srdci svátku jas(J5m) Tam dočkal hvězd a když vzplál již kříž(J5m) v svou chatu navracel se v noc a klid(J5m) byl svému srdci svému li blíž(J5m) nad knihou divem byl mu lampy svit(J5m) A myslil si lepší váš jsou(J5m) v tom velkém dálném svě vzdělaném(J5m) Tak útočí tak se nám v cestu strou(J5m) tak drze zbale když vzdorujem(J5m) Jak divochů těch stup zmi hned(J5m) co jejich oštěp a co jejich šíp(J5m) Co pokuše jich a škleb a hnět(J5m) Svou lu cenit učí nás jen líp(J5m) A prchnou jak těch domorod mrak(J5m) Své chaty dvéře nechal dokořán(J5m) a hvězd když promyk protkal jeho zrak(J5m) jich souhlas til všeho zde jest pán(J5m) Sám v středu pouš v cha z trá jen(J5m) ve přístro svých středu s málem knih(J5m) noc tak nejis třejší jak den(J5m) ve hla horeč vír předtuch zlých(J5m) Jen s myšlenkou na pokrok dy své(J5m) bez illusí bez na vždy sám(J5m) Co tisíc váš ji jinde rve(J5m) Ó zná je ziskuchtivost chlípnost klam(J5m) To všecko všecko ti za sebou(J5m) čím otravuje kaž vzdělanost(J5m) zde příroda jen s drsnou velebou(J5m) a člověk kte nezná hřích ni ctnost(J5m) jenž k němu jde vždy nery pln(J5m) a syna ce snad hle v něm(J5m) Jak z dálky slyšet hukot mořských vln(J5m) Dát s bohem všemu a dát s bohem všem(J5m) A ny nemoc Sám to vyvolil(J5m) sám za živa se takto ve hrob klad(J5m) jen o krok dál v své sled cíl(J5m) a v posled měl ty divochy své rád(J5m) Ó hrdino ty pra Věř náš věk(J5m) že ne větších K tomu dojít však(J5m) zdeptán mu ti předsudek(J5m) a ja život mu ti vrak(J5m) Vše zváženo vše odřeno již(J5m) a za vším shleno to nic(J5m) a ve všem mdloba únava a tíž(J5m) a ňader vzdech a slza zřítelnic(J5m) Pak tej ticho ste divokých(J5m) pak nebezpečí hosta nezlekáš(J5m) zní hudbou vlá travin vysokých(J5m) kříž jihu nad nimiž jest věč stráž(J5m) A lidoje úskok spád a mrav(J5m) vše bavou mu v přís práci jest(J5m) na svět vzpomene jen když ne zdráv(J5m) a střechy skulinou zří promyk hvězd(J5m) Nechť umře jedno že stej stát(J5m) Pic Kantův bude jeho nad rovem(J5m) a již hvězdy stej budou plát(J5m) nad žitím jež jest zbytečným jen snem(J5m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 33
Celkem veršů: 132
Jamb: 132 (100 %)