Již naposled se vlajka zachvěla(J5m)
mu v pozdrav na stožáru Vítěze(J5m)
a mohutná loď rázem zajela(J5m)
v to valné šeré moře bez meze(J5m)
Sám tedy sám Jak viděl obrysy(J5m)
té prchající lodi v obzoru(J5m)
stesk v odvahu se jeho přimísí(J5m)
kus jeho srdce tkví v tom praporu(J5m)
jenž mizí vlečkou v dál a jest již bod(J5m)
Je volat zpět zda síly k tomu měl(J5m)
Je dělí v krátku spousta valných vod(J5m)
on tady sám a kolem nepřítel(J5m)
Co neznáme to vždy nepřítel jest(J5m)
ne podnebí ne hvozd a pláň v nich zvěř(J5m)
ne vítr ani slunce dráha hvězd(J5m)
ne noci samota a snivá šeř(J5m)
leč pouze člověk ztajen za nimi(J5m)
Jak najde zde jej Tak se zadíval(J5m)
do tichých mlh jichž flory šerými(J5m)
se koráb víc a více zakrýval(J5m)
Až znikl zcela Dlouhé teskné ach(J5m)
se vydralo mu z hrudi naposled(J5m)
zrak upjat v dálku tam kde na vlnách(J5m)
mřel matnou ryhou lodi jeho sled(J5m)
Zřel k obloze pak Čistá jasná tak(J5m)
jak doma snivá barvy holubí(J5m)
po břehu kolem otáčel svůj zrak(J5m)
pod nohou cítil pohyb paluby(J5m)
Však liché zdání stál zde sám a sám(J5m)
kus dál tam z trámů srouben čekal dům(J5m)
svět zvolna ukláněl se v náruč tmám(J5m)
a z moře vln zněl jednotvárný šum(J5m)
A bleskem letěl jeho hlavou v tom(J5m)
ten dálný svět jejž opustil tak rád(J5m)
za tuto poušť ten hvězdný nad ní dóm(J5m)
za snivé samoty té smírný chlad(J5m)
Zřel velkých měst v té chvíli shon a ruch(J5m)
a život klubů ulic kaváren(J5m)
hluk chodců vozů hřímal v jeho sluch(J5m)
jak ztlumený a přece jasný sen(J5m)
A všecko sjelo náhle v hlubinu(J5m)
Co větší úleva zde nebo tíž(J5m)
Sám přírody zde věčné na klínu(J5m)
dál lidstva jest by člověku byl blíž(J5m)
Teď jedno mátlo jej Jak slula loď(J5m)
jež sem jej dovezla v tu cizí zem(J5m)
Ach hříčky slov jak přítěž v dál je hoď(J5m)
to náhoda jen slula Vítězem(J5m)
Zda tak se vrátí Není symbol snad(J5m)
to krásné jméno Co tu víme Nic(J5m)
Jej zamrazilo Rychle domů spát(J5m)
Vždyť chtěl to sám líp nemyslit zde víc(J5m)
Dnes poprv mezi divý vyšel lid(J5m)
bez zbraně vyšel s knihou v ruce jen(J5m)
motýla pozoroval lesk a třpyt(J5m)
jak na třtině se houpal zavěšen(J5m)
Checht podezřelý v trávě zněl a škleb(J5m)
jich nedbal kráčel dále cestou svou(J5m)
u cesty kdos mu hrotem mířil v leb(J5m)
šíp kolem něho lít jak náhodou(J5m)
On všeho nedbal dále kráčel tich(J5m)
tu domorodců nahých pět či šest(J5m)
jej zastavilo v tvářích šklebný smích(J5m)
on slyšel hlasně v toulcích šípů chřest(J5m)
Za kabát zatáhnul jej jeden chlap(J5m)
on k tomu ani neodvrátil tvář(J5m)
zřel klidně v řeky prchající slap(J5m)
a v západního slunce mroucí zář(J5m)
Tam naháčů se cenil celý sbor(J5m)
sta posuňků a v každém zloby hrot(J5m)
on patřil klidně k štítům dálných hor(J5m)
i v tiché pláně mlčících kol vod(J5m)
A úkosem jen postřeh nedbale(J5m)
jak v houští mizí v černých tvářích žas(J5m)
a když se octnul strmé na skále(J5m)
jich zapomněl již v srdci svátku jas(J5m)
Tam dočkal hvězd a když vzplál jižní kříž(J5m)
v svou chatu navracel se v noc a klid(J5m)
byl svému srdci svému cíli blíž(J5m)
nad knihou divem byl mu lampy svit(J5m)
A myslil si Oč lepší vášně jsou(J5m)
v tom velkém dálném světě vzdělaném(J5m)
Tak útočí tak se nám v cestu strou(J5m)
tak drze zbaběle když vzdorujem(J5m)
Jak divochů těch zástup zmizí hned(J5m)
co jejich oštěp a co jejich šíp(J5m)
Co pokušení jich a škleb a hnět(J5m)
Svou sílu cenit učí nás jen líp(J5m)
A prchnou jak těch domorodců mrak(J5m)
Své chaty dvéře nechal dokořán(J5m)
a hvězd když promyk protkal jeho zrak(J5m)
jich souhlas cítil všeho zde jest pán(J5m)
Sám v středu pouště v chatě z trámů jen(J5m)
ve přístrojů svých středu s málem knih(J5m)
noc tak nejistá zítřejší jak den(J5m)
ve hlavě horečné vír předtuch zlých(J5m)
Jen s myšlenkou na pokrok vědy své(J5m)
bez illusí bez nadějí vždy sám(J5m)
Co tisíc vášní jiné jinde rve(J5m)
Ó zná je ziskuchtivost chlípnost klam(J5m)
To všecko všecko míti za sebou(J5m)
čím otravuje každá vzdělanost(J5m)
zde příroda jen s drsnou velebou(J5m)
a člověk který nezná hřích ni ctnost(J5m)
jenž k němu jde vždy nedůvěry pln(J5m)
a syna měsíce snad hledá v něm(J5m)
Jak z dálky slyšet hukot mořských vln(J5m)
Dát s bohem všemu a dát s bohem všem(J5m)
A nyní nemoc Sám to vyvolil(J5m)
sám za živa se takto ve hrob klad(J5m)
jen o krok dál v své vědě slední cíl(J5m)
a v posled měl ty divochy své rád(J5m)
Ó hrdino ty pravý Věř náš věk(J5m)
že nemá větších K tomu dojít však(J5m)
ký zdeptán musí býti předsudek(J5m)
a jaký život musí býti vrak(J5m)
Vše zváženo vše odměřeno již(J5m)
a za vším shledáno to němé nic(J5m)
a ve všem mdloba únava a tíž(J5m)
a ňader vzdech a slza zřítelnic(J5m)
Pak vítej ticho stepí divokých(J5m)
pak nebezpečí hosta nezlekáš(J5m)
zní hudbou vlání travin vysokých(J5m)
kříž jihu nad nimiž jest věčná stráž(J5m)
A lidojedů úskok spád a mrav(J5m)
vše zábavou mu v přísné práci jest(J5m)
na svět vzpomene jen když není zdráv(J5m)
a střechy skulinou zří promyk hvězd(J5m)
Nechť umře jedno ví že stejně stát(J5m)
Pic Kantův bude jeho nad rovem(J5m)
a jižní hvězdy stejně budou plát(J5m)
nad žitím jež jest zbytečným jen snem(J5m)