Časová meditace.

Jaroslav Vrchlický

Až bude státi člověk na výsluní své snahy, práce, bojů svých a touhy, zda bude možno, by měl nepřítele, by utrácel s ním v boji život dlouhý? Vždyť nepřítel též bude chtíti pravdu, on stejnou jak sok veden bude snahou, jak sok on lidstvu znavenému poutí chce podat v jiné formě číši s vláhou. A proto bude-li číš z jeho hlíny a z křišťálů tvá, jen když kypí v obou mok chladící; to jedno, kdo dřív podá tu číši spásy k retům zprahlým mdlobou. Neb všechněm, po lidstva kdo blahu touží, vždy v duších týž strom květem různým kvete; skloň hlavu před tím, kdo ti nepřítelem, nad lidstvem šťastným vy se obejmete!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

126. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FAUSTOVA ZEMĚ. (Antonín Klášterský)
  2. Po bitvě. (Viktor Dyk)
  3. Ti, kteří trpí. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Práce. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Resignace. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Skizza ku „Caritas“. (Antonín Sova)
  7. Mému srdci. (Ferdinand Písecký)
  8. Jsou bolesti... (Jaroslav Vrchlický)
  9. Žízníme. (Václav Šolc)
  10. letní stesk (Stanislav Kostka Neumann)