FAUSTOVA ZEMĚ.

Antonín Klášterský

Až do posledních žití svého chvilek(J5f) ó Fauste pravdy lačný duchu smělý(J5f) když snahy tvé se k výši rozletěly(J5f) ó jaký byls to přec jen velký snílek(J5f) Zřels v dáli močál pustý země dílek(J5f) ten vysušit chtěls láskou k lidem vřelý(J5f) tam lidé šťastni žíti spolu měli(J5f) tam vládnou Mír měl Svoboda a Mílek(J5f) Svět stále míň chce a tak se to děje(J5f) z nás malých Faustů naší malé doby(J5f) že každý dnes už jenom to si přeje(J5f) Když víru ztratil zlo jej štve jed soků(J5f) jen dva tři lidi chránit v teplu koby(J5f) a polibkem jim sušit slzy v oku(J5f)

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

435. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NAD DÍTĚTEM. (Antonín Klášterský)
  2. letní stesk (Stanislav Kostka Neumann)
  3. VŽDY TOUHU PO ŠTĚSTÍ... (Bohdan Kaminský)
  4. SONET O JEDNOM VEČERU. (Josef Lukavský)
  5. Otázky. (Augustin Eugen Mužík)
  6. VII. Jde srdce světa samotou (Karel Mašek)
  7. Mladé dívce. (Augustin Eugen Mužík)
  8. František Picka. (Josef Lukavský)
  9. U ŘEKY. (Josef Lukavský)
  10. Komu žitím ukovány (Adolf Heyduk)