VI. Útěk a smíření.

Jaroslav Vrchlický

Z Kastilie s many svými v divokém Cid chvatu spěl do Toleda, kde vyhnaný Alfons, bratr králův, dlel. Ale ku Sanchovi králi zástup hrabat, pánů šel, kárali jej, takového reka ztratit že by chtěl. Jakým Ruy Diaz de Bivar, který nad všemi se skvěl, brzy pochopil don Sancho, že by poslechnouti měl. Ku Diegu Ordonězi, by šel pro Cida, on děl: „Rci, ať přijde, se vší poctou uvítám jej, kterou měl. Majordomem učiním jej, aby nad mým domem bděl.“ K Cidovi tak don Ordoněz ručes s poselstvím tím jel. Cid tu svolal many svoje, jich by zdání vyzvěděl, zda lze poslechnouti krále, jak by každý rozuměl. „Poslechněme!“ řekli všichni, „v míru se král nabízel,“ šli, a Cid šel s nimi k dvoru, jak se to král dozvěděl, šest mil naproti mu vyšel, pět set reků s sebou měl, z dálky, jak Cid viděl krále, s Babieçy dvorně sjel. Políbil mu obě ruce a s ním k dvoru uháněl, každý z reků Kastilie velkou radost z toho měl.

Patří do shluku

cid, maur, rodrigo, valencie, jimena, alfons, maurský, sancho, alfonso, zamora

7. báseň z celkových 232

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. Poslední zpověď. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VI. Adofir de Mudafar. (Jaroslav Vrchlický)
  3. III. Válečná porada. (Jaroslav Vrchlický)
  4. I. Spor v rodině královské. (Jaroslav Vrchlický)
  5. II. Slyšení. (Jaroslav Vrchlický)
  6. I. Přísaha. (Jaroslav Vrchlický)
  7. I. Po smrti Sanchově. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V. Poselství. (Jaroslav Vrchlický)
  9. ROMANCE. (Julius Zeyer)
  10. I. Hněv králův. (Jaroslav Vrchlický)