Sloky na jaře.

Jaroslav Vrchlický

Proč srdce lidské není jak strom z jara? Co vadí mu, by láskou znova zkvětlo? Proč jeho netkne se báj vesny stará? Proč nechce jak strom pohroužit se v světlo? Déšť lásky zlatý když nám v srdce skane, jak udržet si jeho rosu blahou? Strom šťastný z jara v ohni poupat plane, sní pod hvězdami, syt večerní vlahou. Však srdce, které jednou milovalo, to bídně pak jen z upomínek žije; proč nelze mu, by jak strom znova vzplálo v svém štěstí, jež jest srdce poesie? Pak darmo, darmo vzdychá po své vesně, víc nevrátí se jednou promrhána – Ó dítě, přitulme se k sobě těsně, a nepusťme se dřív až v úsvit rána! Ó milujme se! k ústům dejme ústa, ať lásky věčnost se nám v ňadrech vznítí! Jak deštěm strom polibky láska vzrůstá, ó mějme ocean jí v dlouhé žití! Až po letech nám stáří kadeř sbělí, by neschvátil nás děs při slově „štěstí“, v svém srdci bysme celou vesnu měli a klidně zřeli stromy z jara kvésti!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

288. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLV. Lidské srdce se jak sirka (Jan Duchoslav Panýrek)
  2. Lidské srdce. (Jaroslav Vrchlický)
  3. CESTOU. (Antonín Klášterský)
  4. Jsou duše... (Jaroslav Vrchlický)
  5. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  6. XLVIII. Nebe tmí se ze všech stran, (Jaroslav Vrchlický)
  7. SLOKY. (František Kvapil)
  8. Nech vzplanout! (Xaver Dvořák)
  9. PODZIMNÍ MELODIE. (Jaroslav Vrchlický)
  10. HNÍZDO. (Růžena Jesenská)