Lidské srdce.

Jaroslav Vrchlický

Lidské srdce – křemen jest, v strouze žití leží. vzplane jenom září hvězd, když svit přes ně běží. Lásky svit – byť krátký let – potom duhou hraje... křemen jinak tvrdý střed a jak drsné kraje!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

867. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLV. Lidské srdce se jak sirka (Jan Duchoslav Panýrek)
  2. BÍLÉ HVĚZDY. (Josef Václav Sládek)
  3. LUČBA (Karel Hugo Hilar)
  4. PODZIMNÍ MELODIE. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V srdce zpátky. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Sloky na jaře. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ještě jednou. (Adolf Heyduk)
  8. Svit luny. (Augustin Eugen Mužík)
  9. 402. Skloň duši svou, kde žal rve ňadra mroucí; (Adolf Heyduk)
  10. Pro život. (Jaroslav Vrchlický)