Soše Narcissa.

Jaroslav Vrchlický

Jak světlý stín v mé sny a dumy se díváš tiše, ať prázdna zeje, či ať v okraj šumí mých zpěvů číše. Prst pozdvižený napjat v dáli a hlava v sklonu, jak čekal bys, zrak upřen mezi skály, na záchvěv tónů, na fletny pláč, jež mluví k echu, šum snivý hvozdů, na lehké, dívčí kroky v pružném mechu, na píseň drozdů, na jelena řev v podjeseni, na lovců ryky, na nejsladší zvuk v světe, políbení na dívčí rtíky! A místo všeho, co sníš sladce, jak v lesů tiši jen verše slyšíš, v tísni dne a práce jež na chvat píši, jež předčítám si, hudby trochu bych zamk’ si v duši – cos božského v nich přec, můj pěkný hochu, tvůj úsměv tuší!

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

133. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CESTA LESEM. (Adolf Heyduk)
  2. Listopad. (Karel Babánek)
  3. NÁLADA. (Karel Toman)
  4. Notturno. (Jaroslav Vrchlický)
  5. DEŠŤ A PÍSEŇ (Hermor Lilia)
  6. Ve vlašské kapli. (Xaver Dvořák)
  7. Touha samoty. (Jiří Karásek)
  8. V noci při práci. (Boleslav L. Černý)
  9. HLASY MĚSTA. (Karel Babánek)
  10. LETNÍ NOC. (Karel Babánek)