Ve vlašské kapli.

Xaver Dvořák

Ty dětské tklivé zpěvy tak mluví k srdci mi, vše bol a trpké hněvy pod tóny sladkými, pod tóny Božské něhy hle, tají jako sněhy. A letí kolem skrání jak Božích věštců dech; to tiché žalování zkad slétá na křídlech a rozlévá se vzduchem? srdce jest mu sluchem! Jak myrrhy hořká vůně se řine do ticha; kde květ jest? kde spí v lůně, zkad vstoupá z kalicha? z alabastru číše kdo rozbil , zkad dýše? I hluboko se táhne ta jemná trhlina: ó jistě v nitro sáhne a srdce protíná; tou prchlo všecko snění, vše v jednom okamžení. Tou radosť šla a více, jak prýští ze kmene ven vonná pryskyřice, ty žíly zlacené; tak v slzy hned se slila na trhlině, jež zbyla. Ó cítíš je v písni, v níž vlhne náhle zrak; hle, cizí slzy v něm se tísní a nevíš ani jak, co soucit řinou s oka Tvé duši do hluboka.

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

71. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CESTA LESEM. (Adolf Heyduk)
  2. Neděle v podjaří. (Josef Václav Sládek)
  3. Soše Narcissa. (Jaroslav Vrchlický)
  4. DEŠŤ A PÍSEŇ (Hermor Lilia)
  5. Vítr. (Jan Daniel Korvín)
  6. Když všecko odkvetlo... (Antonín Sova)
  7. Večer. ( K. Egor)
  8. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  9. Žal. (Matěj Havelka)
  10. Modlitba. (Albína Dvořáková-Mráčková)