Modlitba.

Albína Dvořáková-Mráčková

V pozdní večer ku modlitbě přiklekla jsem k svému lůžku, planoucí jsem svoje tváře chladnou tiskla ve podušku. Na ňadra jsem rozechvěná křečovitě tiskla ruku, hlasně bušilo mé srdce ve divokém, plachém tluku. Z palčivých mi očí vřelá za slzou se slza lila, vzlykali cos rtové žhaví – – zdaž as modlitba to byla? –

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

62. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve vlašské kapli. (Xaver Dvořák)
  2. TVŮJ OBRAZ. (Josef Václav Sládek)
  3. Ve své jizbě. (Adolf Brabec)
  4. IX. Mám Ti to sladké tajemství (Vítězslav Hálek)
  5. LETNÍ VEČER. (Louis Křikava)
  6. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  7. Neděle v podjaří. (Josef Václav Sládek)
  8. TOBĚ, KTERÁ VÍŠ. (Antonín Klášterský)
  9. Před branou dvacátého věku. (Jaroslav Vrchlický)
  10. NOKTURNO. (Rudolf Illový)