Svlačec.

Jaroslav Vrchlický

Jen z rána svlačec kalich otevírá, pln rosných perel na zoru se směje, v kraj okem děcka plným víry zírá na divy, den jež z plné číše leje. Tu zabzučí kol něho v slunci včela jak padající medu krůpěj zlatá, a nežli píseň její dozvučela, sem dítě etheru juž, motýl, chvátá. Ten na svých křídlech nese celou mladost a s ní se stopí v ňadra jeho vonná, v té chvíli květ ví, co je ples a radost, svou vůni všecku vydychne a skoná. A zavře zlíbán slunce prvním svitem lem nedotknutý sněhové své řízy a šťastný se svým tajemstvím a citem žeň štěstí plnou v sebe vhroužen sklízí. Jej poledne víc nestihne svou střelou, jej vítr nerozvlá svým bouřným stonem, sní s rosnou krůpějí svou zlatoskvělou pod kalichů svých nedotknutým zvonem. Vždy kolem když jdu, poledne co hárá, o štěstí oněch duší musím sníti, jež v prvním lásky vzplání, v květu jara, v čas dovedly se v sebe uzavříti.

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

112. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MELOUNY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Vánek. (Julius Alois Koráb)
  4. Týden tepla. (Alois Škampa)
  5. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  6. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  7. OSAMĚLÝ KVĚT (Karel Dostál-Lutinov)
  8. Kouzlo poledne. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  10. JARNÍ ZPĚV. (František Kvapil)