Dryada.

Jaroslav Vrchlický

Vy, jenž do kůry vráskovitých buků v hře lásky svoje srdce vyrýváte a laškujíce ozvěny se ptáte i datla, do shnilých jenž ťuká suků, vy nevíte, když lesem v ruce ruku při západu se mlčky ubíráte, jak z štěstí, v němž se bohům podobáte, má jiné srdce trud a těžkou muku. Vše dělejte, jen neřezejte stromy! Tam Dryada spí smutná, opuštěná, vy v její srdce píšete své štěstí. Což neslyšíte, jak starý strom stená? spíš snes’ by vše, i Zeva bleskné hromy, než blaha cizího ty kruté zvěsti!

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

72. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RŮŽOVÝ KEŘ (František Odvalil)
  2. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  3. Kukačka. (Jaroslav Vrchlický)
  4. II. Jak kvetou jahody, jak voní mech! (Rudolf Pokorný)
  5. Ve květu. (František Serafínský Procházka)
  6. Žežhulice kuká v houští, (Adolf Heyduk)
  7. VEČERNÍ LESY. (Jan Opolský)
  8. Pousteven v širých lesích již není. (František Odvalil)
  9. Mé písně. (Rudolf Pokorný)
  10. V UPOMÍNKÁCH (Stanislav Popelka)