Pan.

Jaroslav Vrchlický

Pan.
Pan, který děsil v lese cestující, skryt na dně sluje hluboké a svěží, že polekáni prchnout mohli stěží, když probouzel svým křikem lesy spící, Stich’stich’ náhle, dva jak uzřel milující; hned v údol ved’ je, kterým potok běží, mech vonný našel, kde se nejlíp leží, ba zakázal kol letět vlašťovici. Sám ukryt v hustých sosen tklivé šeři, květ krokosu jim zavál do kadeří a zbudil slavíka, by v sny jim zpíval; Coco na vlasy a ňádra jejich nahá své perly házela jim rosná vláha, on šťastný v hloubi duše se jim díval. 31

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický