Pan.

Jaroslav Vrchlický

Pan, který děsil v lese cestující, skryt na dně sluje hluboké a svěží, že polekáni prchnout mohli stěží, když probouzel svým křikem lesy spící, stich’ náhle, dva jak uzřel milující; hned v údol ved’ je, kterým potok běží, mech vonný našel, kde se nejlíp leží, ba zakázal kol letět vlašťovici. Sám ukryt v hustých sosen tklivé šeři, květ krokosu jim zavál do kadeří a zbudil slavíka, by v sny jim zpíval; co na vlasy a ňádra jejich nahá své perly házela jim rosná vláha, on šťastný v hloubi duše se jim díval.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

244. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  2. báseň bez názvu (Vítězslav Hálek)
  3. I. Hvozd chimer. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Šumava. (Beneš Grünwald)
  5. CESTY. (Herma Pilbauerová)
  6. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  7. Naděje. (Jaroslav Vrchlický)
  8. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  9. LESNÍ TŮNĚ (Alfons Breska)
  10. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)