Odysseus.

Jaroslav Vrchlický

Snil; myslí jeho celý průvod táhnul, zřel davy, země, dobrodružství smělá, tu králů lesk, tam propast moře stmělá, kouř z břehu Ithaky, po němž tak práhnul. I vzbudil se a nad ložem se nahnul nad čistý úběl antického čela své Penelopy, nad ňádra, jež chvěla se tichou vlnou. Bol mu srdce stáhnul. Teď po bouřích cest, doma mezi svými, proč nesnil klidný lásky ve přístavu? Naslouchal v dálku – Ticho – Zas ty hlasy! Snad klamal se – lví vztyčil svoji hlavu. Teď zřetelně! – vryl skráň v své ženy vlasy; však Nausiky pláč rval mu hruď i jimi.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

843. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LI. Modlitba k slunci. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Vidiny noční. (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. XIII. Byl pevný koráb to a hrdě vzneslý, (Jan Neruda)
  4. Král Knut. (Jaroslav Vrchlický)
  5. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  6. Epilog. (Xaver Dvořák)
  7. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  8. VÝKŘIK. (František Leubner)
  9. U HROBU VÁCSLAVA ŠOLCE, (Antonín Klášterský)
  10. OSUD (Růžena Jesenská)