Epilog.

Xaver Dvořák

Slavná chvíle! nebe v lesku, v květů síle země hýří, srdce ztichlo ve svém stesku. Na všem leží klid a snění, jak hrot věží strmí v nebe sladké mysli pozdvižení. Dál a dále, výš a výše, v jas se hale, duch se zvedá, noří se v ty jasné říše. Vyvanula bolest jeho, pohasnula všecka touha života v něm pozemského. Oheň jiný hoří v zraku, mizí stíny z hloubi nitra, jak se zdvihá do oblaků. Pořád užší pruh ho dělí; tuší, tuší blízkost Věčna, za sebou už život celý. Blíž a blíže svého cíle kotvu kříže vroucně vrhá do přístavu... Slavná chvíle!

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

338. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ MÉHO SRDCE. (Adolf Brabec)
  2. F. X. DVOŘÁKOVI. (Josef Václav Sládek)
  3. Pozdrav. (Stanislav Mráz)
  4. Život. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. MAJÁK. (Karel Toman)
  6. LOĎ (Růžena Jesenská)
  7. LI. Modlitba k slunci. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Odysseus. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V album dívky. (Emanuel z Čenkova)
  10. Jesličky. (Xaver Dvořák)