Stylites.

Jaroslav Vrchlický

Na sloupu stál – tak legenda nám praví – Stylites žebrák, stál juž dvacet roků, stál ruce k nebi, slzu vroucí v oku a pod ním v pláči tísnily se davy. Kdys v noci jedné stál zde bez potravy, ret žízní prah’ – tu zázrakem šleh’ v skoku výš révy stvol, se vina sloupu k boku, svůj dával věštci plný hrozen tmavý. Nač tato pověst? K tomu, milý synu, že nestačí jen ležet tiše v stínu; ty nejsi Stylites a hrozny více nepřijdou k tobě. Ty juž přešly časy; teď musíš prací strhnout závoj krásy, ne chytat lelky a zřít do měsíce.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

saul, izraelský, samuel, mojžíš, faraon, david, faraón, egypťan, nil, jahve

246. báseň z celkových 261

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMRT. (Jaroslav Vrchlický)
  2. báseň bez názvu (Beneš Metod Kulda)
  3. Pravda. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Rci, ukrutná, ač věčně usměvavá, (Adolf Heyduk)
  5. Šalamoun. (Adolf Heyduk)
  6. PRVNÍ ODPOČINEK. (Karel Vojtěch Prokop)
  7. SPHINX-MENEPHTA. (František Kvapil)
  8. 3. Ha, že nejsem mrak! – jak boží (Václav Bolemír Nebeský)
  9. KRÁSNÝ SEN. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Kleopatra. (Karel Leger)