Stylites.

Jaroslav Vrchlický

Stylites.
Na sloupu stál – tak legenda nám praví – Stylites žebrák, stál juž dvacet roků, stál ruce k nebi, slzu vroucí v oku a pod ním v pláči tísnily se davy. Kdys v noci jedné stál zde bez potravy, ret žízní prah’ – tu zázrakem šleh’ v skoku výš révy stvol, se vina sloupu k boku, svůj dával věštci plný hrozen tmavý. Nač tato pověst? K tomu, milý synu, že nestačí jen ležet tiše v stínu; ty nejsi Stylites a hrozny více Nepřijdounepřijdou k tobě. Ty juž přešly časy; teď musíš prací strhnout závoj krásy, ne chytat lelky a zřít do měsíce. 44

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický