Cestou do Vignoly.

Jaroslav Vrchlický

Jde, na své hlavě košík plný vína, tak štíhlá, velká, v boku snědou ruku, zář slunce spící v šeré houšti buků na bronzu jejích líček uhasíná. A hrozny modravé jí visí z klína a zlaté v tvář jak růže ve rozpuku, a na ňadrech, v nichž srdce v bujném tluku, jak zápona zas hrozen šat jí spíná. A hrozen ten, jak zvolna jde, se chvěje, snad příbuzenství sladších hroznů tuší, jež sotva žárlivý šat stačí skrýti. A s hroznů zlatých na rty se jí leje svit ohnivý; ó blah, kdo její duši kdys bude z těchto sladkých hroznů píti!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

306. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Červánky. (Alfons Breska)
  2. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  3. V nouzi o stín. (Alois Škampa)
  4. PÍSEŇ ČMELA. (František Serafínský Procházka)
  5. PRVNÍHO BŘEZNA. (František Kvapil)
  6. Kouzlo letního dne. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Jubal. (Vilém Bitnar)
  8. Spící Angela. (Xaver Dvořák)
  9. BEZ SLUNCE. (Herma Pilbauerová)
  10. DRUŽNÉ ŠTĚSTÍ. (Adolf Heyduk)