Na vzájem.

Jaroslav Vrchlický

Na vzájem.
Když Bůh tvořil tvoje tělo, báseň věčné lásky psal, všecko, co jím věky chvělo, do ní vtkal a vdech’ a spjal. Pak šel tvořit moji duši a tu málo zbylo mu, jak po jarních vichrů vání květů zbude na stromu. Proto duch můj myšlenkami syt a mdlý vždy vidí rád jak liliji nahé tělo tvé před sebou stát a plát. V tvém bohatství oželí rád, co v něm chudé a mdlé jest, po tvých ňadrech stoupá výše, dál a výš až v sféry hvězd. 132

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický