Na vzájem.

Jaroslav Vrchlický

Když Bůh tvořil tvoje tělo, báseň věčné lásky psal, všecko, co jím věky chvělo, do ní vtkal a vdech’ a spjal. Pak šel tvořit moji duši a tu málo zbylo mu, jak po jarních vichrů vání květů zbude na stromu. Proto duch můj myšlenkami syt a mdlý vždy vidí rád jak liliji nahé tělo tvé před sebou stát a plát. V tvém bohatství oželí rád, co v něm chudé a mdlé jest, po tvých ňadrech stoupá výše, dál a výš až v sféry hvězd.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

673. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vánoční strom. (Herma Pilbauerová)
  2. Sonet – prolog. (Josef Svatopluk Machar)
  3. X. Nevěřil jsem, že v člověku žije (Rudolf Pokorný)
  4. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  5. Večer. (Jaroslav Vrchlický)
  6. DRAHÝM DĚTEM (Jaroslav Vrchlický)
  7. Jakubu Seifertovi po prvním představení veselohry „Noc na Karlštejně“. (Jaroslav Vrchlický)
  8. KŘEPČÍCÍ FAUN. (František Kvapil)
  9. ILLUSE LÁSKY. (Emanuel Čenkov)
  10. SLOKY. (František Kvapil)