Sloky.

Jaroslav Vrchlický

Ten anděl poesie v jeho hrudi tak dlouho spal; on čekal, až jej zbudí tvé políbení. Teď skloněnému nad tvou kadeř tmavou zas o štěstí sny zvolna táhnou hlavou, že usmívá se v snění. On usmívá se, o dvě šťastné děti že svět má víc, a výše v nebe letí tvou láskou ozářený, tou láskou, kterou genius zas ožil; já chvěju se, jak velkou moc bůh vložil v tak malou ruku ženy.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

194. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Verše do album. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Kvítek z hor. (Václav Antonín Crha)
  3. DÍVČÍ OBRAZ. (Antonín Klášterský)
  4. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  5. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Večer. (Adolf Heyduk)
  7. Květ a plod. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Všude píseň! (Adolf Heyduk)
  9. SNĚNÍ. (Alois Škampa)
  10. XI. Dubnové hromy. (Jaroslav Vrchlický)