SNĚNÍ.

Alois Škampa

V života číši, rmutem jež se pění – co básník má, než zlatou kapku snění? Ó, blahé mžiky samoty a ticha, kdož by k vám nelnul?... Každý, každý snad i v trpké chvilce útěchu z vás dýchá a hlavu stápí v lůně vašich vnad, kde všecko tone v lazurové mlze a říše pohádek je ukryta – – až zapomene na své horké slze i na bolest, jíž hruď je rozryta... V té bouři světa, která přelud není – což mám i já, než zlaté svoje snění? Toť keř je růží, který obsypává mou duši stále svými poupaty, v něm pro mne kvete jaro, štěstí, sláva, jím ve své bídě přec jsem bohatý tak, jako nikdo z lakomých těch lidí, již s usmíváním moje verše čtou, však za jich tvůrce před světem se stydí a jedva podají mu ruku svou... A zpívám dál, a kupci kol se mění, a dál jim za groš prodávám své snění.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

351. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Verše do album. (Jaroslav Vrchlický)
  2. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. Všude píseň! (Adolf Heyduk)
  4. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  5. Smí k Tobě? (Xaver Dvořák)
  6. Benedicta! (Xaver Dvořák)
  7. IMMORTELLY. (Emanuel z Čenkova)
  8. Dva motivy. (Bohdan Kaminský)
  9. VI. Do moře zlata samé zlato živé (Jaroslav Vrchlický)
  10. VIII. Kde jsou ty Vesny, z kterých duše fialek (Jaroslav Vrchlický)