Cesta k štěstí.

Jaroslav Vrchlický

Cesta k štěstí.
Hlas žežulky skal echo vrhá zpětzpět, s ním v teskný souzvuk setká se a splývá; u cesty strom se v lesní šero dívá, to stará jabloň – větve jeden květ. A jak jdu kolem, na jabloň pták slet’, list odhrnul, jenž hnízdo jeho skrývá, a juž se perlí jeho píseň tklivá....tklivá... Hle, tolik blaha snese křehká sněť! A mlčky stál jsem – duší mou to táhlo, že smutno v srdci, vlhko bylo v zraku, jak našel bych zde, po čem srdce prahlo. Já nemoh’ v písni ducha výše vznésti: mně zdálo se, že bůh sám v onom ptáku mně ukázal, kde pravá cesta k štěstí. 190

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický