Cesta k štěstí.

Jaroslav Vrchlický

Hlas žežulky skal echo vrhá zpět, s ním v teskný souzvuk setká se a splývá; u cesty strom se v lesní šero dívá, to stará jabloň – větve jeden květ. A jak jdu kolem, na jabloň pták slet’, list odhrnul, jenž hnízdo jeho skrývá, a juž se perlí jeho píseň tklivá... Hle, tolik blaha snese křehká sněť! A mlčky stál jsem – duší mou to táhlo, že smutno v srdci, vlhko bylo v zraku, jak našel bych zde, po čem srdce prahlo. Já nemoh’ v písni ducha výše vznésti: mně zdálo se, že bůh sám v onom ptáku mně ukázal, kde pravá cesta k štěstí.

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

40. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V jeseni. (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. ZKOUŠKA ZE ZPĚVU. (Antonín Klášterský)
  3. Kukačka. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ZMIZELÝ RÁJ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Kukačka volá doubravou. (Josef Václav Sládek)
  6. Česká radost. (Augustin Eugen Mužík)
  7. V SOUMRAKU LETNÍM. (Irma Geisslová)
  8. PASAČKA. (Josef Václav Sládek)
  9. Cukruje hrdlička na sněti, (Josef Holý)
  10. VLAŠTOVČÍ HNÍZDO. (František Kvapil)