V jeseni.

Rudolf Richard Hofmeister

Smutně v ticho lesa kukačky hlas padá, mlčky v houšť i v duši k stínu stín se skládá. Smutně strom si stýská po zeleni jara, truchlivě svou dumu hučí vrba stará. V otevřenou náruč krajina sníh chytá, a ten starý dub se divým vichrem zmítá. Darmo lkáš a úpíš, duše opuštěná, slyš! – tu na rozcestí vetchý kříž jak sténá! Kristus na něm vztýčen, krev mu čelo rosí, smilování kraji bědnému on prosí. Ztichni, ztichni duše, zdeť i bol tvůj lichý umíráť tu kraj i národ nešťastnýa tichý!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

95. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Cesta k štěstí. (Jaroslav Vrchlický)
  2. V SOUMRAKU LETNÍM. (Irma Geisslová)
  3. a přece (Stanislav Kostka Neumann)
  4. NA VSI. (Antonín Sova)
  5. Kaplička. (Václav Antonín Crha)
  6. Sonet za dubnového spleenu. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Veselo venku, veselo v městě, (Josef Holý)
  8. Žežulka. (Adolf Heyduk)
  9. RŮŽOVÝ KEŘ (František Odvalil)
  10. Cukruje hrdlička na sněti, (Josef Holý)