Noc.

Jaroslav Vrchlický

Noc. (Socha Maudrova.)
Ze stínů závoj skráň jí zahaluje, do dálky pnou se křídla tmavořasná, kol jejích tahů spí hvězd záře jasná, a nad čelem srp měsíce jí pluje. Sny žehnající rukou rozhazuje, v plášť jejích stínů zem se tulí šťastná, a básník ptá se: „Pověz, čarokrásná, co dí tvůj retret, a přece zamlčuje?“ A věčně by se do tvých očí nořil, do očí, z nichž se celá věčnost dívá, s tou otázkou: „Nač umělec tě stvořil?“ Leč s usmíváním, v němž tvůj vzdech se skrývá, díš bázlivě: „Mé srdce bol tvůj cítí, však tajemství mé krásy jest mé žití.“ 239

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický