Sonet-Epilog.
Má rolnička v té knize nejvíc zvoní,
tož, čtenáři že s bohem dát mám, cítím,
však nevím, zdali mezi tímto kvítím
dle jeho choutky líbezně vše voní.
Já za to nemohu, že mému koni
sed’ tenkrát rozmar v sedlo, s ním se řítím,
ať potlesku, ať hany vlnobitím,
kde, písni, čisté zdroje tvé se roní!
A víno mé když mnohým příliš sladké
a mnohým ostré zas, já pravím klidně:
ať tvoří sám, kdo ve všem najde chyby.
Nu mračte se neb usmívejte vlídně,
to jedno! pán můj v pouti žití krátké
chce žít a pět, jak jemu jen se líbí!
242
OBSAH.
Sonety, cyklus prvý.
Na zlaté půdě:
Mně v hloubi srdce vždycky láska zpívá. – Na každé struně pěl jsem krásu tvoji. – Při pohledu na obraz Formariny. – V dešti. – Má ústa žnec, jenž polibků žeň sklízí. – Pokušení. – Stará píseň. – Noci na severu. – Dlouhá noc. – Zavírám oči, tma se na mne řítí. – V zimě sami9
S antickým reliefem. Jos. Maudrovi:
Fryna. – Dryada. – Kybela. – Ceres. – Priapus. – Echo. – Pan. – Hermafrodit. – Narcis. – Odysseus. – Briseis. – Orfeus. – Hellas23
Slzy révy. Svému bratru Bedřichovi:
Dcera potopy. I. II. – Div Šalamounův. – Stylites. – Lacriamae Christi. – Víno písní. – Sen budoucnosti. – Zas nová píseň. – Dva kalichy. – Lambrusco. – Cestou do Vignoly. – Víno duchů39
Rondely (1879). J. V. Sládkovi:
Rondel. – Rým. – Stromy. – Rosa. – Motýli. – Vážky. – Světlušky. – Vichrové. – Pěšiny. – Oblaka. – Měsíc v Šárce. I. II. – Norimberský motiv53
Ballady a odeletty:
Své matce. – Juliu Zeyerovi. – Píseň ve spůsobu Theophila de Viau. – Ballada o vlasech mojí paní. – Mrzutá odeletta. – Ballada, již jsem zpíval po krásném snu. – Stará ballada o lásce. – Své pagodě. – Milostná odeletta. – Hymnus o věčnosti poesie
69
Dolorosa (1874):
I. II. III. IV. V. VI. VII.101
[243]
Disticha:
Disticha. – Moře a zahrada. – Večer. – Rozdíl. – Koruna. – Povzdech k večernici. – Lilie. – Podobenství. – Obrana. – Písně. – Pravá moudrost. – Letní noc. – Přes propast. – Pták v srdci. – Stále víc! – Přirovnání. – Na vzájem. – Dvojí láska
113
Z karnevalu života:
I. II. II. IV.135
Nápisy a nápady:
Antiky. – Nápis na starý pohár. – Kos. – Dávno již! – Ptáci. – Pod podobiznu Viktora Huga. – V noci. – S Don Quijotem od Doréa illustrovaným. – Také píseň o hvězdách. – Na dvéře bytu básníka, který nebyl doma, když jsem ho navštívil. – Co praví obraz Viertze umělci. – Při zprávě o smrti Alearda Aleardi. – Mezi čtením Hugových „Contemplations“. – Cestou lesem. – Na Milešovce. – Na poslední stránku básní Theodora de Banville. – U vchodu divadla. – Bez tebe. – Venuši vracející se k Olympu. – V sněhu. – Meteor147
Sonety, cyklus druhý.
Aquarelly. Em. Liškovi:
Věčné jaro. – U pramene. – Rybník v mlze. – Rybník v červáncích. – Skřivan. – Cesta k štěstí. – Vere novo. – Zpustlý mlýn. – Na pusztě. – Jarní jitro. – Kouzlo poledne I. II.183
Moře a hvězdy. Paní Žofii Podlipské:
Moře I. II. III. IV. – Hvězdy I. II. III. IV. – Orion197
Masky a profily. Juliu Zeyerovi:
Dante. – Cino da Pistoja. – Ariosto. – Cervantes. – G. Sand. – G. Leopardi. – Shelley. – Leconte de Lisle. – Th. de Banville. – Baudelaire. – Theophil Gautier. – Carducci. – Mickiewicz. – Krasiński. – Slowacki. – Gogol. – V. Hugo
209
Cyklus bez jmena:
O své lásce k poesii. – Vzpomínka z cest. – Ideal. – Než vykouřil jsem jednu cigaretu. – Vis-à-vis. – Milujícím. – Uspokojení. – Juliu Zeyerovi. – Noc. – Maria Aegyptiaca. – Drama. – Sonet-Epilog229
E: zd + sf; 2002
[244]