Sonet-Epilog.

Jaroslav Vrchlický

Má rolnička v té knize nejvíc zvoní, tož, čtenáři že s bohem dát mám, cítím, však nevím, zdali mezi tímto kvítím dle jeho choutky líbezně vše voní. Já za to nemohu, že mému koni sed’ tenkrát rozmar v sedlo, s ním se řítím, ať potlesku, ať hany vlnobitím, kde, písni, čisté zdroje tvé se roní! A víno mé když mnohým příliš sladké a mnohým ostré zas, já pravím klidně: ať tvoří sám, kdo ve všem najde chyby. Nu mračte se neb usmívejte vlídně, to jedno! pán můj v pouti žití krátké chce žít a pět, jak jemu jen se líbí!

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

586. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. Slunko je venku i v síni, (Adolf Heyduk)
  2. PETRU BEZRUČOVI. (Josef Svatopluk Machar)
  3. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  4. ZNAMENITÁ TRILOGIE. (Arnošt Kučera)
  5. I. BALLADA ÚVODNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. None (Jan Neruda)
  7. Jak moje Lila moudra jest. (Adolf Heyduk)
  8. Kniha (Antonín Klášterský)
  9. XLVI. Vždy slýchám: lidé básně skládají (Vítězslav Hálek)
  10. AESOP. (Jaroslav Vrchlický)