I. BALLADA ÚVODNÍ.

Jaroslav Vrchlický

Ó Musy – pardón! Bez vzývání je líp z prostředka začít hned, než čtenář dá se do zívání, než praskne vůle dobré led. Ó srázný nebude můj let! Jen po rýmech to frašný shon, vím, próse uvyk’ dnešní svět i má ballada – feuilleton. A proto, páni, i vy, paní, jimž verše číst je posud med, nad zvonivé to rýmování svůj skloňte shovívavý hled, ať krajka zdá se, cetka, tret, však neurazí dobrý ton a úsměv zbudí naposled i má ballada – feuilleton. Na tam-tam rána z nenadání a skočí, kdo snil v dumách bled: Co děje se? – Nic! V usmívání pár nápadů jsem v rýmy splet’, jak včela smísil med i jed. Ó smutný století je sklon, na zlomenou jsem větev sed’ i má ballada – feuilleton. Vím jistě, ten, kdo první čet’, ke druhé sotva sáhne on, však buď si, vteřinu jsem kvet’ i má ballada – feuilleton.

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

251. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  2. Praedistinace. (Viktor Dyk)
  3. Tasso. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Sonet – epilog. (Josef Svatopluk Machar)
  5. None (Jan Neruda)
  6. Kniha (Antonín Klášterský)
  7. None (Ludvík Lošťák)
  8. None (Otakar Červinka)
  9. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)
  10. V přístavě. (Josef Svatopluk Machar)