Předtucha.

Jaroslav Vrchlický

Když mistr v umění svém dávno zšedivělý, jenž za svým nástrojem svůj život ztrávil celý, na sklonu dráhy své k novému dílu sedá, tu cítí najednou, jak mdlá se ruka zvedá ne tíží fysickou, ten blud jej neoklame, leč pouze dojmem tím, že všecko jest mu známé. Ať v bouři rozpoutá všech tónů vírné slapy, ať šeptá zefýrem, jej víc nic nepřekvapí, ty spády všecky zná, dnes těžko již ho baví. I zkouší sem a tam, zvuk nenachází pravý, vše staré, otřelé a všední, hlavu v dlaně tu skládá udolán a vzpomíná si maně, jak jindy novinkou vše bývalo mu, skvostem, ať v bouře vyznění, ať v dětském citu prostém, jak překvapilo vše a jak vše unášelo, jak poprv zjevený kraj neb jak dívčí tělo, zkad říza žárlivá se poprv oku smeká, on větší divy zří než ty, jež chtivě čeká. Tu sama sebe ptá se poprv udivený, v čem, zdali v letech snad či v smyslech této změny je důvod? Odpověď na otázku tu hledá a nevidí, že v tom se Stáří za ním zvedá...

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

322. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Stanislav Mráz)
  2. None (Stanislav Mráz)
  3. None (Stanislav Mráz)
  4. Z dílny. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Stroj doby mystem, Diespitrem jest... (Stanislav Mráz)
  6. Omšelý kámen do vody pad (Josef Holý)
  7. Ká oplývavost fríz formy v cult vést... (Stanislav Mráz)
  8. Rozsudek i poznání odbornosti. (Stanislav Mráz)
  9. Vlá básis, základ, sloup se snadno vztýčí... (Stanislav Mráz)
  10. ZLÝ VÍTR (Viktor Dyk)