ZLÝ VÍTR

Viktor Dyk

Tabule řinčely, jak přišel. Hudba ta disharmonicky, vyčítavě zněla: Smích. Bída. Zoufalost. Směs zlá a proklatá. Nějaká pekla, jež se otevřela. Zlý vítr nesl nás. Je marno opřít se o sloupy, zábradlí. Nás jako pírko nese. List krouží na zemi a pusté ulice. List krouží jako my. Strom jako my se třese. Odnášel srdce klid a zanes’ život lidský zlý vítr podzimu, chladný, ironický, až přišel na konec, zákeřně, zločinně... O palác skleněný, jenž trochu štěstí kryl, zlý vítr opřel se a on ho rozdrtil. Palác je ve střepech. Já hynu v ruině. Zlý vítr může vát. Toť jeho úkoly. Třást může korunou a nechat kroužit listí. Čas jeho přišel už. Hle podzim! Nebolí? My v jeho paskvilech svůj osud můžem’ čísti. To není vítr jar. On nese šero, chlad, do srdce vnikne až a v srdci potom běda! Nadarmo bránit se! Nadarmo proklínat! Co vítr odnes’ zlý, to nikdo už ti nedá! Na cestu vydej se, od pólu k pólu jdi. Hleď, kde se stmívá noc a kde se jitro rdí. Tak vítr zanes’ to, že najdeš už to stěží. Tvé nohy umdleny, tvé oči umdleny. Tvůj hlas zní do prázdna, jen dráždí ozvěny. Co vítr odnes’ zlý, to v jiných světech leží. Zlý vítr zná svou věc. A ty se nevzpíráš. Hůř cítí jeho moc, kdo nadarmo se brání. Jsi smířen, říkáš si. Jen jedno přání máš. Žel, není naděje, že splní se to přání. To pírko, onen list, ten prach, jenž zvedne se, jak k závisti tě může vydrážditi! Zlý vítr vane-li a tebou otřese a nese bez moci – tož srdce ještě cítí! Pod jeho nátlakem, za jeho vanutí stajené záchvěvy si cosi vynutí: Je hodno závisti to pírko, prach ten, list? Zlý vítr, ničivý, když bytost přelomí, proč nevezme jí zbytek vědomí? Necítit! Neslyšet! Jen jeho příkrý hvizd!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

295. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Stanislav Mráz)
  2. NA KOLEJ PROPHANOSTI. (Stanislav Mráz)
  3. báseň bez názvu (Stanislav Mráz)
  4. Elogium. (Stanislav Mráz)
  5. ČÍM DÁLE DO LET... (Jaroslav Vrchlický)
  6. báseň bez názvu (Stanislav Mráz)
  7. Z dílny. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NA ZŘÍCENINÁCH KALLMÜNZU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Setrvej! (Jan Ježek)
  10. Mrak revalage svatou dšti již mannu... (Stanislav Mráz)