Krajiny duše.

Jaroslav Vrchlický

Již obři lesa ustoupili(J4f) dub tma i kmen břízy (J4f) jakoby vali mi s bohem(J4f) již zanikly za skalin rohem(J4f) Hle přede mnou kraj no leží(J4f) v půvabném lesku rosy svěží(J4f) ku obzoru protějšímu(J4f) se táhnou ve modravém mu(J4f) jen dlou luky tma nivy(J4f) jež protká tlum olšin sni(J4f) a sem tam pouze porost níz(J4f) tož vrby habří út břízky(J4f) Jen hlouček štíhlých topo(J4m) po svahu sběh si pospolu(J4m) jak ce kraj by odsud hlídal(J4f) a přátelsky si popodal(J4f) Dál silnice jak stuha (J4f) se třikrát v dálku zatočila(J4f) v spilách větších kraj kde stoupal(J4f) skoro v oblacích se koupal(J4f) a louky napřed za mnou lesy(J4f) vše v obláčko lo směsi(J4f) Tak tiché a tak stlume(J4m) v podiv souzvuk zla(J4m) A čím jsem v krajinu víc vnikal(J4f) v taji k duši svo říkal(J4f) Zde duše kdys v dáv chvíli(J4f) však jis jednou jsme již byli(J4f) Jak z obrazu se rozhrnuje(J4f) šat leh mha se rozluje(J4f) na stále známější kraj (J4f) a vzpo si duše da(J4f) Teď přijde větších olšin řada(J4f) a potok přes nějž můstek svis(J4f) a div lada jde mys(J4f) a s vozkou hle řeč se spřá(J4f) Tak táhne se kraj přes hodinu(J4f) Pak dojedeme zvolna k mlýnu(J4f) jenž vesel kle v olší stínu(J4f) u cesty kříž je zvětra(J4m) sloup s nápisy kde cesta dvo(J4f) se roz ve trá sto(J4f) pak ješ v hlubší úvaly(J4m) se cesta ží vše tu ru(J4f) od sklárny teď již opuště(J4f) děr pl střecha netřesk všude(J4f) a vytlučených oken řadou(J4f) se silhuety stro kladou(J4f) na hrázi místy rozvale(J4f) se ku lesa ku pokraji(J4f) a ce obraz zara(J4f) Kmet do dálky se za mnou val(J4f) a spokoje hlavou val(J4f) dým odfouk sotva pohnul rtoma(J4f) Jak vidět pán tu jako doma(J4f) Tak zrovna navlas Svah se ží(J4f) dím le stro ce stále(J4f) octneme se nenale(J4f) před francouzského parku mříží(J4f) přes jehož ostříha stromy(J4f) ční hospodářské níz domy(J4f) a líp kde půlkruh veli(J4m) se táhnou panské skleky(J4m) ve poza mek (J4f) s rokokomi anlíčky(J4f) se nad bassi ovál chý(J4f) Jak oči s přivřemi víčky(J4f) jsou okna svis žaluzie(J4f) Pomona s Faunem mech je kryje(J4f) v schodiš vlhkém rohu sto(J4f) zkad citrý se řada dvo(J4f) roz a se stuhou vine(J4f) v stromořa habrů stin(J4f) Vše stope jak v mlhu leží(J4f) v půvabném lesku rosy svěží(J4f) tak tiché a tak stlume(J4m) a v div souzvuk zla(J4m) Ba tak mi vozka v souhlas val(J4f) pán před lety tu jis val(J4f) zmlkl již Však v nitru klíčil(J4f) mi přepodiv z tuchy cit(J4m) kraj vskutku byl tak jak jsem čil(J4f) však hlubší k tomu najít nit(J4m) jež vedla by mne k tomu taji(J4f) kterým se v duši otra(J4f) nezná ony perspektivy(J4f) tak z minula a v příští divy(J4f) tu nedoved jsem uchopit(J4m) Zda vskutku jsem zde jednou byl(J4m) Kdy V kterém ži Zkad vše znám(J4m) Proč tolik jsem tu protil(J4m) že echem dál i přes ky(J4m) chví duší dojem dale(J4m) Na všecko to se mar ptám(J4m) Na jakýs tem děj tu dám(J4f) kteho byl jsem účasten(J4m) však nadarmo svůj román spřádám(J4f) vše jako jako sen(J4m) jak hlubo taj ale ci(J4f) však jehož dojem nevymi(J4f) a musíš kolem ho dál(J4m) jak před tebou se hle vzpjal(J4m) tak neurčit tak zahalen(J4m) vše jako jako sen(J4m) vše mla tak a ma(J4m) jak ny kraje splýva(J4m) jenž přede mnou tu v mlze leží(J4f) v půvabném lesku rosy svěží(J4f) vše tiché tak a stlume(J4m) a v div souzvuk zla(J4m)

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

1036. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. XIV. Jeřáb nad hrobem. (František Zavřel)
  3. DOMOV (Božena Benešová)
  4. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  5. NÁVRAT. (Adolf Červinka)
  6. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Odpočinek v lese. (Antonín Sova)
  8. LII. Krajina při měsíci v září. (Jaroslav Vrchlický)
  9. TAJEMSTVÍ BŘEZOVÉHO HÁJE (Antonín Sova)
  10. Lesy hučí... (Antonín Sova)