My lidé vrahové jsme svého štěstí.

Jaroslav Vrchlický

My lidé vrahové jsme svého štěstí. My lidé vrahové jsme svého štěstí.
 Jest štěstí zde – však my v ně nevěříme, a soustavně vždy něco vymýšlíme, co vraždí je, my nedáme mu kvésti. Je v našich ňadrech celé naše štěstí, chce vzplát a zářit, my je zašlapeme tím, předsudek a doměnkadomněnka co zveme, a v rozpuku je zdrtíme svou pěstí. My lidé nedovedem’ snésti štěstí. Jak růže kyne – my ji uškubneme, jak ptáče zpívá – my je zakřikneme a ku jiné je ženem ratolesti. My lidé nejsme ani hodni štěstí. 89

Kniha Duše-mimóza (1903)
Autor Jaroslav Vrchlický