Zář slunce poslední ve obzor mlhavý(J6m)
se víc a více níží(J3f)
a jako srdcem hřích po větvích doubravy(J6m)
tma po tichu se blíží(J3f)
Bez lesku bez vůně den chmurný v jeseni(J6m)
se nad svým hrobem chýlí(J3f)
jak stařec pro život jenž neměl nadšení(J6m)
a k smrti nemá síly(J3f)
Z údolí mlha jde vznáší se nad hory(J6m)
kol nich se v závoj skládá(J3f)
šum listí pod nohou a vání obory(J6m)
mou duši v smutek vpřádá(J3f)
Ten smutek tajemný pln děsné lahody(J6m)
se nedá skojit vzdechem(J3f)
mně jest jak srdce mé pro srdce přírody(J6m)
by mělo býti echem(J3f)
Kde náhle pěšina se v houšti obrací(J6m)
cos zvedá se a sklání(J3f)
pták v trávě leží tam jdu blíž on krvácí(J6m)
To havran v umírání(J3f)
On který hnízdo měl na sosně závratné(J6m)
pod kterou propast zeje(J3f)
jenž v mraku rozpínal své křídlo obratné(J6m)
a větru stíhal reje(J3f)
on jehož drsný žalm ve chvílích soumraku(J6m)
v sen ukájel hvozd celý(J3f)
teď v trávě zrosené stín smrti ve zraku(J6m)
zde leží osamělý(J3f)
Po křídlech hrajících kouzelném ve třpytu(J6m)
krev stydne v černém pruhu(J3f)
mdlý sám jak na posměch v podvečer leží tu(J6m)
bez mláďat svých a druhů(J3f)
Leč smrti zápasy nezlomí jeho vzdor(J6m)
ač v bolestech se svíjí(J3f)
mstou hněvem odvahou plá jeho žhavý zor(J6m)
a zloby poesií(J3f)
Teď vzpjal se naposled Skřek drsný padl v snech(J6m)
jenž krví jeho zrosen(J3f)
Kol tiché vanutí jak smrti teskný dech(J6m)
by táhl vrškem sosen(J3f)
A zrakem duše své již vidím stín se mih(J6m)
jenž vyšel z jeho těla(J3f)
jak vzepjal se nad horou jak utkvěl v haluzích(J6m)
v kterých se noc již tměla(J3f)
A jako větrů dech jenž hřímá doubravou(J6m)
hned jasně a zas temně(J3f)
duch mračný havrana mně kroužil nad hlavou(J6m)
a toto pravil ke mně(J3f)
Dřív nežli vrátím se v ta zřídla odvěká(J6m)
té tůně do bezedna(J3f)
z jejíhož zdroje též ó duchu člověka(J6m)
jsi malá kapka jedna(J3f)
dřív nežli rozplynu se v jeden věčna dech(J6m)
jenž vane šírým světem(J3f)
dnes drtí pralesy a zítra v zlatých snech(J6m)
se houpá nad poupětem(J3f)
dřív nežli propadnu těm hrůzným němým tmám(J6m)
nad nimiž věčnost pluje(J3f)
ó dítě prachu slyš jak tebou pohrdám(J6m)
i vším co člověk sluje(J3f)
Co chce tu K životu své touhy vyláká(J6m)
jež srdce v hloubi klíčí(J3f)
a jak se přecení růst nechá v oblaka(J6m)
své vzdory trpasličí(J3f)
Však jedna pochybnost a jeden vášně rmut(J6m)
a jedno oklamání(J3f)
a cypřiš nádherný je nalomený prut(J6m)
který se větrem sklání(J3f)
A jedno neštěstí dech pouhé nemoci(J6m)
žluč do poháru vína(J3f)
a člověk polobůh se svíjí bez moci(J6m)
lká prosí ruce spíná(J3f)
On s plachtou vyjede růžových nadějí(J6m)
a do zóry se ztrácí(J3f)
cár vetchý špinavý štván kalnou peřejí(J6m)
tak po letech se vrací(J3f)
Pak chví se potácí svět obviňuje kol(J6m)
a škemrá kvílí úpí(J3f)
jak malomocný vzdor má malomocný bol(J6m)
i ku zhrdání tupý(J3f)
Já aspoň s oblačné své výše sražen v hloub(J6m)
si zachoval svou pýchu(J3f)
svým vrahem zhrdaje zrak obrácen již v sloup(J6m)
umírám v tichu(J2f)
A teskná vanutí až kol se zachvěl vzduch(J6m)
i mech jenž krví zrosen(J3f)
a v keři tajný šum a v trávě divný ruch(J6m)
a pláč v koruně sosen(J3f)
Víc trní na skráni žluč v lásky poháru(J6m)
já necítil v té chvíli(J3f)
jak vzpjal bych fenixem se čistý z požáru(J6m)
u vědomí své síly(J3f)
Vždy skřivan poletí do hnízda pod listí(J6m)
a orel k zříceninám(J3f)
co klam zde beznaděj škleb sykot závisti(J6m)
Má cesta touží jinam(J3f)
Vždy v drsném verši mém v tom živém plameni(J6m)
dlouhého umírání(J3f)
jak v zraku havrana navěky zkamení(J6m)
můj hněv a pohrdání(J3f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
Počet slok: |
25 |
Celkem veršů: |
100 |
Jamb: |
100
(100 %)
|