POSLEDNÍ CÍLE.

Jaroslav Vrchlický

Až člověk předsudky, jež hrdě nese dnes na bedrách svých, klidně ve prach střese, až zboří všecky víry dětské ráje a ucho k tepnám přírody až skloní na její ruch a kolot naslouchaje, jak v prázdnou číš se dívat bude do ní, až podmaní svět celý kol a kol: zda zkrotí odvěký v svém nitru bol? Až zkrotí živly, že jak psi mu k noze se stulí lízajíce jeho prach, až lítat bude ve větrném voze, až vina s hrůzou budou na marách, až spadnou pouta s mozolitých rukou, jež marně dnes o vrata ráje tlukou, zda v bastill trosky a zda v chrámů dým přec nebude stín minulosti s ním? Zda vědomí, že pouze vlastní prací si dobyl svět a toužený svůj eden, mu dostačí ku tiché resignaci, že bludištěm byl divným dlouho veden, by svoje nic v pozlátko pýchy halil, zda hořké jádro pravdy snese pak? Zda vědy mok, jejž v pohár sobě nalil, svým děsným prázdnem nezkalí mu zrak, až pozná, že se nadějí jen šálil? Ó jistě illusí všech na hřbitovu své všecky staré modly vzkřísí znovu!

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

78. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. EPISODA (Josef Svatopluk Machar)
  2. Přemýšlení o přírodě. (Antonín Koukl)
  3. Karafiát červený. (Beneš Metod Kulda)
  4. HERMES DÍTĚ (Jaroslav Vrchlický)
  5. DLE IBN JEMINA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. XLVI. Na stolci když zlatoskvělém sedí (František Jaroslav Kamenický)
  7. TROJÍ PRVÝ MÁJ (Viktor Dyk)
  8. V JELENÍM PŘÍKOPU. (Emanuel Čenkov)
  9. SMUTNÝ MÁJ (František Odvalil)
  10. VII. Lacrimae Christi. (Jaroslav Vrchlický)