XLVI. Na stolci když zlatoskvělém sedí

František Jaroslav Kamenický

Na stolci když zlatoskvělém sedí Krásná Libuše a podlé ní Dvanáctero panen, každý mní, Na bohyni jeho zrak že hledí; A když před ní vládykové šedí S úkorným se čelem uklání, Svatý přístrach všecky podmaní – Zákonem jsou její výpovědi. Výmluvná když ústa otvírá, Nikdo nespouští s ní ani oka, Neb z ní mluví moudrost otce Kroka; A když s trůnu svého pozírá, Čarokrásných očí jejích lesky Oslepují každého co blesky.

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

51. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DŮM TRIUMFU (Viktor Dyk)
  2. V kostele. (Karel Leger)
  3. REVISE MILOSTNÝCH PSANÍČEK. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Má ráda? Nemá? tak jsem z karet hádal, (Josef Holý)
  5. JIŽ DÁVNO TOMU... (Antonín Jaroslav Klose)
  6. Šerý skvoste, lasičko má štíhlá... (Adolf Heyduk)
  7. Píseň malířova. (Adolf Brabec)
  8. KNÍŽECÍ SOUD. (Vítězslav Hálek)
  9. S bílého čílka tvého viděl jsem vát (Josef Holý)
  10. Ask*) (Jan Neruda)