Ekloga. VII.

Jaroslav Vrchlický

Ekloga.
VII.
Jak nevzplálo by srdce nadějí? Kos hvízdá a kolem ptačí hnízda jsou plna velkých krůpějí. Šli milující v les, a v tichu skal jak spolu šťastni byli, co snili, smích hrdliček v svou píseň vtkal. I řekli: kdo zde může vidět nás? Svým zlatem v tom slunce paprsk s chvatem se na spojených rtech jim třás. 72 Kdo zví, co řeknem si tu v důvěře? V tom s květu motýl slítnul a chytnul se v spletené jich kadeře. Kdo slunce by si všim, kdo motýla? vždyť s nimi pod stromy ztemnělými je teprv celá idylla! 73

Kniha Eklogy a písně (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický