Ekloga. VII.

Jaroslav Vrchlický

Jak nevzplálo by srdce nadějí? Kos hvízdá a kolem ptačí hnízda jsou plna velkých krůpějí. Šli milující v les, a v tichu skal jak spolu šťastni byli, co snili, smích hrdliček v svou píseň vtkal. I řekli: kdo zde může vidět nás? Svým zlatem v tom slunce paprsk s chvatem se na spojených rtech jim třás. Kdo zví, co řeknem si tu v důvěře? V tom s květu motýl slítnul a chytnul se v spletené jich kadeře. Kdo slunce by si všim, kdo motýla? vždyť s nimi pod stromy ztemnělými je teprv celá idylla!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

165. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  2. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Někam do daleka. (Růžena Jesenská)
  4. Vánek. (Julius Alois Koráb)
  5. JARNÍ MOTIVY. (Herma Pilbauerová)
  6. Když usínám... (Růžena Jesenská)
  7. Ranní kresba. (Alois Škampa)
  8. Z lesů. (Růžena Jesenská)
  9. V. Ach, utonout bych přál si v lesku jara (Josef Kuchař)
  10. POD HLOHEM ZKVETLÝM... (Vladimír Frída)