Motiv.

Xaver Dvořák

Země dřímá v loktech mlhy jako dítě v klíně matky, a ty stráně plny smutku, a strom plný jinovatky. Tiše dřímá. Tu v mlh závoj padl zářný paprsk s chvatem; zem jak ze sna usmála se, a strom naposled zkvet’ zlatem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

496. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DVA ÚSMĚVY (Josef Svatopluk Machar)
  2. Večerní kresba. (Augustin Eugen Mužík)
  3. JULIU ZEYEROVI. (Josef Václav Sládek)
  4. Duma při pálení veršů. (Adolf Heyduk)
  5. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  6. TULÁCI. (Karel Červinka)
  7. ŽLUTÉ LISTÍ. (Herma Pilbauerová)
  8. ŠÁTEČEK BĚLOUČKÝ... (Karel Babánek)
  9. PRÁZDNÉ KŘESLO. (Emanuel z Čenkova)
  10. Kdyby. (Adolf Heyduk)