Kdyby.

Adolf Heyduk

Podzimní větry vějou, zlaté listí padá dolů a ta mladá dětská chasa pod stromem si hraje spolu. – Kdyby ještě tichá přání v chudém srdci tajila se, přál bych sobě být jak dříve rusovlasým dítkem zase. Zpomínka ta tichou hudbou do mého se srdce vkrádá, a ztracené drahé štěstí mého mládí nazpět žádá. –

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

132. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. Jen vy ne, písně mé. (Adolf Heyduk)
  3. ZAS NOVÝ KLEP. (Jaroslav Vrchlický)
  4. SÁM SOBĚ. (Antonín Klášterský)
  5. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Moje mládí. (Josef Kuchař)
  7. LII. V duši mé vždy jako v lese, (Vítězslav Hálek)
  8. LASKAVÝ PODZIM (Antonín Sova)
  9. PŘÍTELI Z JIHU. (Antonín Sova)
  10. III. Ne mladost jará, výslunná a zpěvná... (František Leubner)