Kdyby.

Adolf Heyduk

Kdyby.
Podzimní už větry vějou, zlaté listí padá dolů a ta mladá dětská chasa pod stromem si hraje spolu. – Kdyby ještě tichá přání v chudém srdci tajila se, přál bych sobě být jak dříve rusovlasým dítkem zase. Zpomínka ta tichou hudbou do mého se srdce vkrádá, a ztracené drahé štěstí mého mládí nazpět žádá. – 158

Kniha Básně 2, 2 (1865)
Autor Adolf Heyduk