CO VÍTR KVÍLÍ.

Jaroslav Vrchlický

CO VÍTR KVÍLÍ.
Co vítr kvílí města ulicemi, co zpívá, hýká, s čím se rve a šílí, já dobře chápu... Mluví kdos v tom s všemi, co vítr kvílí. Bůh mluvit může, kde je člověk němý... Svou láskou Bůh se sotva k němu schýlí, spíš vichrem, který soptí alejemi. Dí: Co je hmota, vrátiti hleď zemi! Duch buď jak já, jenž valným kosmem pílí, v sled na oknech zhyň s deště ručejemi, co vítr kvílí... 59

Kniha Fanfáry a kadence (1906)
Autor Jaroslav Vrchlický