Buď zdráva země matko zvěře lidí(J5f)
nad tebou slunce jež své koně řídí(J5f)
od vzchodu v západ laskavě se shýbá(J5f)
když rosné perly tvoje slzy líbá(J5f)
kentauři vichry v cval když honbou slepou(J5f)
do tvrdé lebky tvojí matko tepou(J5f)
ty odpovídáš zuřivou jim písní(J5f)
svých buků dubů jilmů houštin tísní(J5f)
a v hromu rány otce Zeva zpátky(J5f)
šleš k nebi slavíků svých popěv sladký(J5f)
Buď zdráva ohromná lvů živitelko(J5f)
Po tymianu těkající včelko(J5f)
bzuč pozdrav jí a hvízdej ty jí kose(J5f)
ty nymfo nožky koupající v rose(J5f)
vy sněhy Edomu s tak mnohou strží(J5f)
nad kterou hýká sup a šer kde drží(J5f)
své neúprosné žezlo přetajemně(J5f)
Ó buď mým vzdechem pozdravena země(J5f)
Krotónský Milon takto přemítaje(J5f)
prah chaty opustil a na kraj háje(J5f)
se vydal v ruce topor sílu v svalu(J5f)
A prošel háj a slezl mnohou skálu(J5f)
až došel na pláň která zamlžená(J5f)
se táhla v dálku dlaň jak napřažená(J5f)
to bylo místo kam lvi v hlučném sboru(J5f)
vždy chodívali sotva na obzoru(J5f)
se zjevil měsíc veliký a bledý(J5f)
Zde v písku viděl kroků jejich sledy(J5f)
a umínil si sestrojit pasť na ně(J5f)
Dub vyhlídl si chytil topor v dlaně(J5f)
ťal do kmenu až země zatřásla se(J5f)
ťal poznovu a znovu zas a zase(J5f)
a k jízvě stromu která pryskyřicí(J5f)
jen voněla se sklonil s žhavou lící(J5f)
jak v rozťatý kmen paž mohutnou vložil(J5f)
chtěl rozčísnout jej ve dví Jak by ožil(J5f)
však mocný kmen se sevřel silný pružný(J5f)
jak v kleště chyt jej nadarmo sval služný(J5f)
napínal Milon vyprostit se chtěje(J5f)
kmen jako kleště svíral bez naděje(J5f)
na vykoupení jeho rámě prudce(J5f)
až nabíhalo modře v divé muce(J5f)
i škubal sebou kolem tělem mlátil(J5f)
kmen držel pevně Milon sílu ztratil(J5f)
kles na kolena bezbranný a němý(J5f)
a velkou bolesť svou žaloval zemi(J5f)
A slunce žehlo jak tekutá láva(J5f)
pod jeho rty se bělala kol tráva(J5f)
cikády pouze ostrou svoji notu(J5f)
do vzduchu slaly Proklínaje hmotu(J5f)
on polo kleče polo leže čekal(J5f)
a soptil úpěl jak zvěř vyl se vztekal(J5f)
a klnul v bolesti a v malomoci(J5f)
a pomalu juž den se skláněl k noci(J5f)
A zhaslo slunce svatá chvíle byla(J5f)
kdy nad zemí se zjeví luna bílá(J5f)
kdy k zdrojům chodí ve sborech lvi píti(J5f)
a Milon z dálky slyšel jejich vytí(J5f)
a zoufalý ve vlastní chycen pasti(J5f)
pod jejich kroky cítil zem se třásti(J5f)
Tu v posled všecky sebral svoje síly(J5f)
a jeho nářek v temno hvozdu kvílí(J5f)
Ó vzduchu země noci temno bozi(J5f)
čím jsem hra vaše Kůzlata a kozy(J5f)
jež v horách zbloudily od svého stáda(J5f)
jsou šťastnější jeť jejich údů vláda(J5f)
a prchnout mohou vlků šklebným hněvem(J5f)
když pláně zuří neb lvů hromným řevem(J5f)
já pouze otrok v chytrosti své léčku(J5f)
jsem zamotal se noci ve tvou vlečku(J5f)
Co platna síla mi co tuhosť svalu(J5f)
mám žíly ocel a mám prsa skálu(J5f)
leč kmen mne drží nepustí a drží(J5f)
má orel křídlo nade skalnou strží(J5f)
a stonožka má v prachu nohy hbité(J5f)
kterými ujde snadno v tísni líté(J5f)
má peruť pták a šídlo to má křídlo(J5f)
mrak letí dál má hbitou vlnu zřídlo(J5f)
já chycen jen se v posměch sobě chvěji(J5f)
v svém ztracen zoufalství a beznaději(J5f)
Co muky těla co ta schromlá ruka(J5f)
Mne horší trhá rve a sápe muka(J5f)
to vědomí že lvi které jsem chytal(J5f)
jimž pastě rukou obratnou jsem splítal(J5f)
teď přijdou lacině k mé hanbě s plesem(J5f)
že na mne vrhnou se a zazní lesem(J5f)
jich povyk a ten víc mně žehá nitro(J5f)
než myšlénka že nespatřím víc jitro(J5f)
Zmlk bolestí a skráň na prsa pouští(J5f)
a ve zástupu vyšli juž lvi z houští(J5f)
a s řvaním rovným vzdálenému hromu(J5f)
se hnali podél skalnatého lomu(J5f)
větříce kořisť táhli v údol stmělý(J5f)
Však sotva Milona že uviděli(J5f)
jak polomrtev v kmenu zmírá bolem(J5f)
tu lekli se ve dálném kruhu kolem(J5f)
stát zůstali a ztichli a pak v děsu(J5f)
před silou zdrcenou zpět tíhli k lesu(J5f)