Ballada o marnosti všeho.

Jaroslav Vrchlický

Juž ptal se Villon, mistr sladkých tonů, kam poděly se loňské sněhy z hor? a otázka ta v srdcích milionů zní posavád, ta nejtěžší je spor, o nějž se tříští titanský náš vzdor. O věčnu sníme, okamžiku děti, o hvězdné záři kráčejíce tmou, a nejsme víc než ptáci, jenž kol letí, než svadlý list ve jiných hnaný změti, a srdce šeptá s povzdechem: Kde jsou? Kde jsou ty zádumčivé zvuky zvonů? Kde slavné žalmy, jimiž chvěl se bor, když mladosť pozvedla nám tajů clonu, v hruď láska padla nám jak meteor, zem v květech smála se, kam sáhl zor. Ó polibky! Na jabloňové sněti se tolik nechví květů vánků hrou, ó přísahy, jež nelze dodržeti, ó žaly, jdoucí plesu ve zápětí – ! Jen srdce šeptá s povzdechem: Kde jsou? Ó dívčí hlavičky ve šíje sklonu, ó ženy, jež jste vděků byly vzor, na Venuši já myslil, na Madonnu, na Orfea a velkých pěvců sbor, ó plachty dávno zašlé za obzor! ó lodě padlé vlnám do objetí, ó vojska zavátá v poušť bouří zlou, ó města dávná zniklá od staletí, ó prachu, stíny v lidské nepaměti! – jen srdce šeptá s povzdechem: Kde jsou? Jak nemyslit na vlídný úsměv dětí, na paprsk smíchu, hudbu srdcí dvou? Na vše, co musí v troskách práchnivěti, a čemu oko pouhou slzu světí, a srdce povzdech zoufalý: Kde jsou?

Patří do shluku

nymfa, faun, satyr, syrinx, čilimník, hélios, kentaur, flétna, jilm, helios

83. báseň z celkových 333

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Po letech. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Leknín. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Při dokončení překladu Ariostova „Zuřivého Rolanda“. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Na suché sněti. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Pomsta gnomů. (Jaroslav Vrchlický)
  6. LEGENDA O SV. PROKOPU (Jaroslav Vrchlický)
  7. II. PAN GUILLEM DE CABESTAING. (Jaroslav Vrchlický)
  8. ÓDA HELLÉNSKÝM MYTHŮM. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PRIMAVERA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Sbor z antické tragedie. (Jaroslav Vrchlický)