K vln zrcadlu se velký leknín chýlí(J5f)
kol vládne šero noci červencové(J5f)
tmou vody jen změť sněžných růží plove(J5f)
v rhytmickém tanci v kterém rákos kvílí(J5f)
A sotva měsíc mezi mech a býlí(J5f)
své kštice spouští z nichž se řinou snové(J5f)
z vln pára stoupající v tvary nové(J5f)
se skládá jak šat muslínový bílý(J5f)
A kterak měsíc prokmitává sítím(J5f)
tu pára houstne v luzné ženy tělo(J5f)
jež krásou plá a zachvívá se žitím(J5f)
A kývá k luny magickému lesku(J5f)
jak stáhnout k sobě by ji do vln chtělo(J5f)
a strom a mech se třesou v tajném stesku(J5f)
Když zemřel velký Pan když hvězdovatý(J5f)
lem nebes zahalil se v šer a stíny(J5f)
tep světa bouřný stal se chorý líný(J5f)
v svých žilách nesa hořkou krůpěj ztráty(J5f)
též nymfy prchly záblesk vlasů zlatý(J5f)
kam skryl se ptáš se Pohleď na lekníny(J5f)
V jich srdce pad a těla úběl v klíny(J5f)
vod vhroužen v listů proměnil se šaty(J5f)
A dosud noci letní kouzlo stačí(J5f)
by slední krůpěj antického žití(J5f)
v ruch vzkypěla tu skály zlato pláčí(J5f)
květ dýchá vůni pažit ve snu zpívá(J5f)
strom ňadro dryady v své kůře cítí(J5f)
a z leknínu se nymfa k luně dívá(J5f)
Však sotva růžný prstík mladé Zory(J5f)
se dotkne poupat na šípkovém keři(J5f)
a větřík její herold vlny zčeří(J5f)
a nachem vzplane lysé týmě hory(J5f)
a sotva zhasne měsíce svit chorý(J5f)
světloška schová kahan v houštin šeři(J5f)
a holubí jak rozptýlené peří(J5f)
se v západ pohnou mráčků bílých sbory(J5f)
Den střízlivý jak otevírá oči(J5f)
tu rázem kouzlo noci uhasíná(J5f)
jí z klína rázem poesie skočí(J5f)
v šer lesa nebo ke dnu tůně sedne(J5f)
a místo nymfy těžká jen a líná(J5f)
nymfea ob čas nad vlny se zvedne(J5f)
Kdys básník bloudil kolem lesní tůně(J5f)
naslouchal chvíli křičícímu ptáku(J5f)
a chvíli vzhlížel k táhnoucímu mraku(J5f)
jenž stíny divné kreslil ve vln lůně(J5f)
a opojná jej brzy zmátla vůně(J5f)
a k vlnám sklonil se div věřil zraku(J5f)
sáh po květu sáh k srdci ve rozpaku(J5f)
zda vůní květ zda touhou srdce stůně(J5f)
A když chtěl utrhnouti ten květ bílý(J5f)
tu stěží šlo to jakby dvojí ruce(J5f)
se mocně vzpírajíce níž jej táhly(J5f)
A když se sklonil a vše napjal síly(J5f)
a báječný květ když utrhl prudce(J5f)
vzdech zazněl z hlubin žalný neobsáhlý(J5f)
Tu bílou růži na svém srdci nesa(J5f)
on bloudil dále hvozdů tmavou tiší(J5f)
a když se vrátil domů ve snů říši(J5f)
mdlá hlava opojená vůní klesá(J5f)
A zlaté hvězdy tryskly na nebesa(J5f)
a v kouzlu noci květy silněj dýší(J5f)
a jiskry tančí v mechu v skalné skrýši(J5f)
to kvete zlatem zpívá zvoní plesá(J5f)
Tu z růže na básníka srdci spící(J5f)
se zvedla z páry dívka při měsíci(J5f)
a lehla k němu líbajíc jej v ústa(J5f)
A noc když v hudbě utonula celá(J5f)
na ztichlém srdci vítězící dlela(J5f)
leknínu růže vonná svěží hustá(J5f)
Ó poesie tys ten leknín vonný(J5f)
nad tůní všednosti jenž usmívavý(J5f)
tak svůdně kyne do klopotné vřavy(J5f)
jak zkvětlá hvězda mračen na záhony(J5f)
Když západ ve růžové splývá tóny(J5f)
a měsíc šerem bleskne u doubravy(J5f)
jak nymfea tvůj kalich plápolavý(J5f)
se zvedá bez pout závoje a clony(J5f)
Tu v celé kráse mluvíš ku člověku(J5f)
pel střásajíc mu v srdce rajské rosy(J5f)
až závrať hlavu jímá z tvojich vděků(J5f)
Ó šťastný kdo tvou vůni v srdci nosí(J5f)
spí v noci s tebou a se ve dne noří(J5f)
v tvůj květ jenž roven hvězdnatému moři(J5f)