Konečně – sami!

Jaroslav Vrchlický

Tak sami konečně! – Ach co to stálo trudu sem uniknouti z víru tanečníků, vše přemoci, i rozhovoru nudu, strach v srdci jeho, v jejím hlasy studu, než setkali se v tomto mžiku. Tak sami konečně! – V ten pokoj osamělý, jenž listím velkých palem zpola ztmělý, kam zaléhá jen z dálky hudba zticha, vzduch vůní květin kde prosycen celý, kde nádhera svým kouzlem dýchá: Sem, sami konečně své celé vnesli štěstí. Jak chví se ona, vyplašené ptáče, jak ňadra vlní se, div mohou snésti tu myšlenku, že jeho, jeho jesti – hle, ve úsměvu pláče! Tak sami konečně. – Co ještě více říci? Přec básní největší jsou milující, jich ples nestihne básník myšlenkami, jen ruce spíná, volá jasající: Ó buďte dlouho sami, sami, sami!

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

92. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Popeleční středa. (Jaroslav Vrchlický)
  2. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  3. POŠLAPANÉ RŮŽE. (Antonín Klášterský)
  4. Před plesem, o plesu a po plesu. (Hynek Grunert)
  5. 23. Bály – nyní. (František Zdobnický)
  6. První kapitola. (Josef František Karas)
  7. KARNEVAL DUŠE. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Musica sferica. (Zikmund Winter)
  9. II. Tanec milujících. (Jaroslav Vrchlický)
  10. POPELEČNÍ STŘEDA. (Josef Svatopluk Machar)