Pausa.

Jaroslav Vrchlický

Co hmatů v lepké hlíně mistr dláta se nazkouší, než v sličném vása tvaru se zjeví oku? Ve tvůrčím co žáru not padnout nechá, smaže mistr tÓnů, než tryskne z hlubin píseň Bohem vzňatá? Tož nediv se, kolikrát spěž svých zvonů přeleje básník, různé látky míse, než hnouti může srdcem milionů? Dřív dlužno zdráti srdce jako v lise, je hrozen zdrán za trochu živné šťávy; v sled vyčkat, umělcův jest koran pravý.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

648. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. To není tvrdý přísných dogmat Bůh, (Antonín Macek)
  2. Torso. (Jaroslav Vrchlický)
  3. KARLU TOMANOVI (Antonín Sova)
  4. VY KRÁSNÉ ZAHRADY... (Zikmund Winter)
  5. 205. Slovo. (Jan Petr Jordan)
  6. HLAS VNITŘNÍ. (František Táborský)
  7. Na bílém listu. (Eliška Krásnohorská)
  8. BÁSNÍCI. (Josef Svatopluk Machar)
  9. BÁSNÍKŮM, JATÝM TOUHOU ROMANTICKOU... (Viktor Dyk)
  10. O láska k mravnosti mé srdce nutí, (Adolf Racek)