KARLU TOMANOVI

Antonín Sova

Tuláckou píseň v srdci má, dech lesů, moře a strží. A proto hroudu objímá tak vroucně a tak pobožně, jí v hloubce se kořeny drží. Podivně kvete krásou dne, však na téže větvi jedné má hrozivé trny záhadné, jež na krev tebe rozderou, jako spár tnou tě osudy smutné a bědné. A často slovem z jistoty dob ti laskavý smír vdých’ do žil. A mnohdy člověk, zvěř i hrob mu v jednotu boží splynuly, že staletou moudrostí ožil.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

653. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. To není tvrdý přísných dogmat Bůh, (Antonín Macek)
  2. None (Josef Holý)
  3. Pausa. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Reflexe. (Jaroslav Vrchlický)
  5. NOČNÍ KONTEMPLACE. (Zikmund Winter)
  6. KRÁSNÝ SEN (Zikmund Winter)
  7. Láska a smrt. (Jaroslav Vrchlický)
  8. 16. I. 1897. (Viktor Dyk)
  9. O kráso lásky, z tebe ŽIVOT plyne, (Adolf Racek)
  10. V TVOU KORUNU, ŽIVOTE... (Karel Toman)